Peter Kiss, předseda představenstva METRANS Danubia pro střední a východní Evropu tvrdí, že dovoz se pomalu vzpamatovává. Loňská úroveň je však jen zbožné přání a ne realita. FOTO: Zuzana Bírešová
Začíná se dovoz na Slovensko vzpamatovávat?
Těžko říci, spotřeba lidí ještě bude klesat, jak klesla také v Německu, ale objednávky z firem pomaličku rostou, takže asi to půjde do lepších čísel. Celá situace je paradoxní. Nikdo soudný nemohl věřit tomu, že boom bude trvat věčně. Zároveň však nikdo nevěřil, že padneme tak hluboko a obrazně řečeno budeme mít na večeři namísto dvou steaků bramboráky. Začínají se objevovat již i zvýšené poptávky z automobilového průmyslu. Nárůst pomalu začíná, nedováží se sice tolik klasického spotřebního zboží, ale máme indicie, že asi v září se začne dovážet na Slovensko podzimně-zimní zboží a dokonce i zboží na Vánoce. A čísla jsou optimističtější.Vyrovnají se dovozy loňským úrovním?
To určitě ne, odhady říkají, že na to, abychom se s dovozy dostaly na loňskou úroveň, budeme potřebovat asi tři roky. Minulý rok lidé nakupovali nesmyslně, v obrovských množstvích. Někdy televizor kupovali i jednou za dva roky a starý vyhodili. Všichni jsme dostali za vyučenou a myslím, že bychom si měli zvážit naše spotřebitelské chování. Nikdy jsem ještě neviděl to, co se událo za poslední dva - tři roky. Nebylo lidí, které bychom mohli zaměstnat a když už se nějací volní skladníci objevily, tak chtěli na západě Slovenska vydělávat tolik, co střední management. Když jste mu ten plat nedali, tak přešel na druhou stranu ulice a práci dostal. Dnes nám chodí měsíčně i 50 životopisů.Kolik kontejnerů jste dosud přepravily?
Ze severoněmeckých přístavů se za prvních sedm měsíců tohoto roku přepravilo do Dunajské Stredy 93 tisíc TEU (jeden TEU je 20-stopový kontejner). Loni jich bylo 102 tisíc. V současnosti jsme asi v číslech z roku 2007. Nicméně jsme v nestandardní pozici, neboť v loňském a začátkem tohoto roku jsme spouštěli nové projekty. Přibyly nové sklady a továrny, které buď vozila naše konkurence, nebo začali vyrábět minulý rok.V kterém odvětví byl propad nejvyšší?
Vozíme spotřební zboží z Číny a dálného východu, ale i součástky pro automobilový průmysl a také elektrotechniku. To jsou naše tři nejdůležitější předměty podnikání. Všechny se postupně propadly od konce loňského roku asi o třetinu. Avšak postupně vidíme v posledních dvou měsících signály, které naznačují změnu k lepšímu. Nevidím to tak černě jako ostatní. Kdybychom tomu nevěřili, tak by jsme letos nedokončili výstavbu nového terminálu v Dunajské Stredě za dvě miliardy korun.Neuvažovali jste, když propukla krize, zastavit tuto investici?
Ale ano, jistě, ale my tomu, co děláme, věříme. A věříme, že trh se opět zotaví. Není příjemné padnout, ale ta situace byla neudržitelná. Bylo to hezké, ale neudržitelné. Takříkajíc x-krát jsme zvažovali zda investici zmrazit nebo zrušit, ale řekli jsme si, že nechceme podporovat tu spirálu a nechtěli jsme udělat to, co všichni. Věříme, že to půjde znovu lépe. METRANS nakoupil za poslední čtyři roky 1100 železničních vozů. A z nich asi tři sta teď jen stojí. Nový terminál v Dunajské Stredě má plus-mínus 290-tisíc čtverečních metrů, které byly připraveny na to, že trh se bude rozvíjet, ale teď se zastavil. Padli jsme, ale to neznamená, že je konec.Pád kterých trhů vás zasáhl nejvíce?
Nejhorší to je asi v pobaltských zemích a z okolních zemí Slovenska trh nejvíce klesl v Maďarsku. Ten trh se propadl o 50 až 60 procent. My jsme měli kdysi 30-procentní podíl na tomto trhu, a i když klesl mírně, přepad cítíme silně. Trhem zakolísal i propad výroby automotive a elektroniky v Maďarsku, pro který vozíme, ale nezbývá nám nic jiného, než se tomu přizpůsobit.Jak se tomu přizpůsobit? Muselo dojít také k propouštění?
My jsme na Slovensku zatím nepropouštěly. Máme asi dvě stě lidí a probíhá mírná restrukturalizace a snažíme se několik věcí pokrývat z vlastních zdrojů. Například pro vykládku jsme si před tím najímali lidi, teď používáme svých, někdy se nám vyplatilo odvést zboží na překládku do skladu vzdáleného jeden kilometr, dnes to víme udělat na terminálu. Kdysi jsme si najímali na posun zboží externí lokomotivu, ale od 1.ledna budeme mít vlastní lokomotivu. Takže investujeme na to, abychom ušetřili. V celém holdingu se však snižovali počty lidí, ale to i proto, že jsme na přelomu let dělily trhy. Například zpracovávání objednávek pro Slovensko se dělalo v Česku, od ledna je to u nás a tak jsme u nás nějakých lidí přijaly a tam naopak propustily.Kolik procent přepravy děláte pro automobilový průmysl?
Minulý rok to byla pětina až třetina. Na projektech pro automobilový průmysl se však podílíme více a dopravci, kteří vozí kontejnery na přívěsech přímo z přístavu do automobilek a k dodavatelům jsou pro nás momentálně velká konkurence. Snížily ceny. Už jsem dokonce viděl, že někteří jdou pod 0,65 eura za kilometr nebo dokonce slevují až na padesát centů a to zničí každého. To, co se stalo na dopravním trhu koncem minulého roku, že začalo ubývat zboží a přibývaly volné kapacity, vytvořilo absolutní spirálu, která se stále točí a my a všichni dopravci až o pár měsíců zjistíme, že jsme se dostali na nerentabilní hranici. Teď už jsem slyšel i o požadavcích na snížení cen asi na 150 eur při trase Slovensko - Hamburg, ale takovou marži v dopravě nikdo nikdy neměl a už není z čeho slevovat.Pro které fabriky vozíte a jak se krize u nich projevovala?
Vozíme pro Kiu a Hyundai, ale i pro jiné často i neznámé dodavatelské firmy, které vyrábějí součástky pro automobilky. VW a všechny jeho dcery mají slušné čísla, ale poklesy ovšem zaznamenali. Oficiální statistika tvrdí, že automotive snížil o 30 až 40 procent a někde v tom průměru to je. Některý týden je lepší a jiný zase horší. Ale teď už věříme, že to bude opět růst.Vozíte na Slovensku i železnicí nebo jen kamiony?
Z německých přístavů vozíme kontejnery po železnici do Zlína a pak jdou po silnici i na Slovensko. Slovenské železnice jsou totiž mnohem dražší než v okolních státech. Tam stojí průměrně vlakokilometer 3 až 4 eura, u nás je to deset eur. Čeká se na nový zákon, tak věříme, že už s tím konečně něco udělají, protože každý, kdo si umí přepočítat náklady by zvažoval jiný způsob přepravy. Ale to je dlouhodobá realita dopravní politiky na Slovensku.Autor: Zuzana Bírešová
