Vyšší minimální mzda ohrožuje pracovní místa s velkým podílem lidské práce, jako je například montáž kabelových svazků. Ilustrační foto: Leoni
TRENČÍN - Zvýšení minimální mzdy pro rok 2010, které schválila vláda ve středu, staví Slovensko na úroveň Česka. Nejnižší možný výdělek v České republice v současnosti dosahuje 309 eur, na Slovensku to od ledna bude 307,7 eura. Samozřejmě, bude to platit tehdy, pokud nedojde k výrazným výkyvům kurzu české koruny a eura. Cesta k vyrovnání mezd byla jednoduchá. Zatímco Češi za poslední tři roky minimální mzdu neměnili a nechystají se tak učinit ani tento rok, na Slovensku se za poslední tři roky zvedla o 22 procent.
Češi se letos opět rozhodli nejnižší mzdu nezvyšovat kvůli prohlubující se krizi. ,,Je to podobné jako na Slovensku. O výši minimální mzdy by se mělo rozhodovat přesně v tomto okamžiku. Všichni však víme, jaká je situace. Inflace se blíží k nule, v podnicích se snižují platy, proto nikdo, ani odbory, ani politické strany zvyšování nenavrhli. A myslím, že takto o rok to bude podobné," řekl Milan Mostýn, mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Výše minimální mzdy podle podniků demotivuje lidi, protože ve srovnání s okolními zeměmi je nastavena blíže k průměrné mzdě jako v jiných zemích. Člověk s nejnižším možným výdělkem na Slovensku ztrácí na průměrně vydělávajícího pracovníka 58 procent, zatímco v Česku je to 65 procent. Rozdíl to není zanedbatelný. Pokud by chtěli Češi dorovnat takto nastavenou mzdu poměrem na Slovensku, museli by minimální mzdu zvýšit o více než 1600 slovenských korun (61,50 EUR). Podobný rozdíl v poměru nejnižší a průměrné mzdy je i ve srovnání s Polskem či Maďarskem.
Podle ředitele považskobystrické firmy Adtool, Ľuboša Dubca, minimální mzda lidi nemotivuje k tomu, aby pracovali. ,,Minimální mzda se nás dotkne velmi citelně, nejsme ve stavu, že můžeme rozdávat, bojujeme o přežití. Jakékoliv peníze navíc cítíme. Odhodlání lidí pracovat v posledních měsících dost kleslo. Existuje skupina žen, kterým minimální mzda stačí. Ony se nebudou v práci honit, i kdyby mohli vydělat více, protože pracují na úkol. Jiní zaměstnanci, když se vyskytne opravdu vyhrocená situace, dělají i 24 hodin. S nejméně vydělávajícími se nedohodnete, protože přesto, kolik vydělávají si myslí, že mají málo," říká Dubec, jehož firma se zabývá obšíváním volantů kůží.
Podle Mariána Vidomana, ředitele púchovské Makyty, zvýšení minimální mzdy zasáhne zaměstnanost zejména starších žen, méně kvalifikovaných pracovníků, lidí s částečnými nároky na invalidní důchod. ,,Nebudeme moci dále zaměstnávat tito lidi, protože nevědí dosáhnout růst produktivity práce, pracovat ještě rychleji, efektivněji, aby se pokryl rychlý růst jejich mzdy. Nemůžeme říci, že se nic neděje, protože ten člověk nejenže tuto práci, ale žádnou podobnou už pak prostě nenajde. Znevýhodňuje ho nízká kvalifikace, společenské postavení nebo fyzické postižení. Podívejte, tři roky dozadu se ani nás ještě debaty kolem minimální mzdy netýkaly. Nyní musíme počítat s tím, že po administrativním zásahu budou mzdy vyšší, ale trh vám peníze jen tak nepustí," dodává Vidoman z Makyty, která vyrábí oděvy a šíje i potahy pro auta.
Vyšší minimální mzda se dotkne i firmy Kongsberg Automotive z Vrábel, která vyrábí řadicí páky, opěrky hlavy pro automobily. ,,Dotkne se nás to dost, ale budeme se s tím muset vyrovnat. K propouštění nedojde, protože lidi potřebujeme a za poslední měsíc jsme přibrali asi 200 zaměstnanců. Budeme to muset řešit vyšší produktivitou, ještě lepším využitím lidí," říká Ján Figeľ z Kongsberg Automotive ve Vráblech.
Ohroženy jsou podniky s vysokým podílem ruční práce - v automobilovém průmyslu je to ruční šití, montáž kabelových svazků. Mezi nimi nastalo i nejvíce bankrotů, případně přesouvání výroby. ,,V Srbsku, které se probouzí, lidé udělají stejnou práci za 220 eur, to je opravdu těžké konkurovat," dodává Vidoman z Makyty.
Podle Juraje Borgulu, hlavního vyjednavače a viceprezidenta Svazu strojírenského průmyslu SR, je minimální mzda a její administrativní určování neudržitelné. ,,Vychází se z přetrvávající představy, že ekonomika jde nahoru, ale ona klesá! Nikdo nebere vážně podnikatele, že vysoká úroveň minimální mzdy je problematická. Procitnutí nastane až tehdy, kdy si stát uvědomí, že dávky navázané na výši minimální mzdy nemá z čeho financovat," dodává Borgula.
Autor: Juraj Kantorík
