Šéf automobilek Fiat a Chrysler - Sergio Marchionne. FOTO: Fiat
TRENČÍN, NEW YORK - Asi to tak mělo být. Sergiovi Marchionnemu (58) se jako šéfovi Fiatu před rokem podařil vstup do americké automobilky Chrysler. Američané od něj očekávali a očekávají něco podobného, jako se mu podařilo s italskou automobilkou v roce 2004, kdy stála na pokraji krachu.
Marchionne se narodil v Itálii, vyrostl a vystudoval však v Kanadě. A tak když nastoupil do Fiatu, byl sice považován za domácího, ale smýšlení měl úplně jiné než lokální manažeři. Fiat v tom období za tři roky vystřídal pět ředitelů, ale až Marchionne ve firmě uspěl.
Rovněž v Detroitu je Marchionne jako doma - anglicky mluví bez cizího přízvuku a když přišel do Chrysleru, usadil se ve čtvrtém patře vývojového centra (Chrysler byl vždy považován za nejinovativnější americkou automobilku), nikoli do výškové budovy, kde sídlí management firmy.
Přetížen manažováním
Podobně jako Carlos Ghosn, který reorganizoval Nissan a Renault, nebo Alan Mullaly, který ozdravil Ford, ani Marchionne nevyšel z prostředí automobilového průmyslu. Do Fiatu přišel ze společnosti SGS, která poskytuje inspekční, zkušební a certifikační služby pro průmyslové podniky. To však zjevně není na škodu, protože věci, které jsou pro lidi z branže nedotknutelné, manažeři z jiného odvětví za neměnné nepovažují.
Chrysler byl firmou, která měla spoustu hierarchických úrovní, a trvalo dlouho, než se přes ně dostaly informace, často navíc zkresleny. Marchionne se rozhodl pro řešení, které zdánlivě popírá zásady účinného řízení.
Jelikož je šéfem celého holdingu Fiat, automobilky Fiat a Chrysleru, má podle deníku Wall Street Journal pod sebou skoro stovku přímých podřízených. To samozřejmě odporuje teorii managementu, podle níž jeden člověk může efektivně řídit přímo nanejvýš jednomístných počet lidí. V ostatních automobilkách říkají tomuto řízení „šílenství“. On kontruje, že to funguje, protože lidé dostávají velkou volnost. Do podoby jakéhosi zrcadlového Fiatu se snaží restrukturalizovat i Chrysler, a to tak, aby komunikace a spolupráce obou firem do sebe zapadla a probíhala bez zádrhelů.
Jsou však i další důvody, proč takové manažerské přetížení může fungovat. „Každý z mých lidí mě zastihne 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Když volají nebo mailují, moje rozhodnutí vědí o několik minut či sekund,“ řekl pro magazín Fortune. Jeho podřízení se často stěžují, že totální nasazení žádá i od nich, nestěžují si však, že by nedosahovali výsledky. „Určí cestu a my máme po ní projít. Vkládám do toho více času, ale za vyšším nasazením jsou jasné výsledky, děláme pokrok,“ říká Scott Garberding, šéf výroby v Chrysler.
Marchionne podle magazínu Fortune dal mnohem větší prostor mladším lidem ochotným obětovat se práci. „Nejtěžší bylo dosáhnout, aby se osobnosti navzájem doplňovaly a podporovaly. Ega některých lidí to prostě neunesly a vybuchly. Bylo to jako vyhánění zlého ducha,“ popsal Marchionne.
Vývoj dodá to na, co má
I v technické oblasti se Marchionne rozhodl plně využít to, co má, a nečekat, dokud vývoj za spoustu peněz přinese přelomové modely. Automobilka plánuje do konce roku redesign nebo facelift tři čtvrtiny automobilů, které nabízí. Mezi jinými zcela nový Dodge Charger, faceliftovaný Jeep Wrangler Unlimited a zatím nepojmenovaný crossover s třemi řadami sedadel, které budou sdílet platformu s nejprodávanějším modelem Jeep Grand Cherokee. Další modely mají upravené přední a zadní díly, propracovaný interiér a vylepšené materiály. Žádné z těchto aut není úplně nové, ale všechny vypadají svěže a stylově.
Zlomovým momentem však bude prosinec, kdy se do USA dostane značka Fiat. Marchionne chce začít s prodejem malého retro modelu - Fiat 500, kterému se velmi dobře daří v Evropě. Americká verze 500-ky se bude vyrábět v Mexiku a její úspěch či neúspěch naznačí další směřování strategie Chrysleru v USA.
Záchrana Chrysleru
Když Marchionne před rokem převzal vedení Chrysleru byl v podobné pozici jako v roce 2004, kdy se dostal do Fiatu. Převzal automobilku, která byla existenčně závislá na trhu, kde ztrácela podíl (v případě Fiatu - Evropa, v případě Chrysleru - USA). Obě společnosti měly výrazné problémy s kvalitou a vývojem nových technologií.
Po finanční stránce však na tom byl Chrysler výrazně líp díky tomu, že prošel úpadkům a zbavil se mnoha svých závazků.
Marchionneho představa, jak se udržet, je: posílit technologie, přitáhnout mladé klienty s vysokými příjmy k značkám, které dosud kupovali zejména dělníci, a přestavět dealerskou síť. Všichni vědí, že Chrysler se nyní musí postavit na nohy sám - od vlády ve své historii dostal podporu již dvakrát a potřetí by neprošla.
To, co Marchionneho do Chrysleru přitáhlo, byla jeho velikost. Byl první, kdo po vypuknutí krize v roce 2008 říkal, že šanci přežít mají pouze automobilky s objemem výroby nad 6 milionů vozidel ročně. Podle odhadů společnosti IHS Global Insight letos Fiat vyrobí 2,3 milionu aut a Chrysler 1,3 milionu.
Kromě toho dosáhl výhodnou dohodu. Před rokem získal Fiat 20 procent v Chrysleru, aniž za něj musel zaplatit, Američané za to dostali přístup platformám, na nichž Fiat staví malá vozidla a také k malým úsporným motorům od italské automobilky. V současnosti americká vláda vlastní 8 procent a fond zdravotního pojištění 55 procent.
Pětiletý plán
Když loni v listopadu zveřejnil pětiletý plán, co s Chryslerem, mnoho věcí se ještě nedalo reálně odhadovat. V roce 2014 automobilka plánuje, že 60 procent jejích aut bude jezdit na platformách Fiatu. Ještě kontroverznější jsou odhady růstu. Marchionne předpokládá, že Chrysler by do roku 2014 mohl získat dalších 4 procenta na trhu na celkových více než 13 procent. V tom roce by měl Chrysler dosahovat provozní zisk 5 miliard dolarů.
Marchionne zůstává klidný a skeptické komentáře ho nechávají chladným. „Vždy dosáhnu čísla, která jsem si stanovil a bude to tak i v případě Chrysleru. Co mohu říci je, že již letos skončíme lépe než na nule.“
Jeho ambice však sahají za Chrysler. Do Ameriky by se po 18 letech měla vrátit značka Alfa Romeo. Přes tuto značku by mohla firma postupně navrátit kredibilitu. „Alfa má neuvěřitelnou historii a přitažlivost - ty auta jsou krásné, plné emocí a vyzařují italskost,“ říká Harold Wester, pod jehož patří značky Alfa a Maserati.
Cíle znovu nejsou nízké. V roce 2014 chce Alfa v USA prodat 85 tisíc aut, což znamená vyrovnat se současnému prodeji Audi, které je v USA velmi populární.
Největší otazník zůstává viset nad kvalitou jak Fiatu, tak Chrysleru. Obě firmy se pokoušely odlepit z podprůměru a u některých modelů až ze dna žebříčků spolehlivosti. Zatím bezúspěšně. Tohoto problému si je Marchionne vědom. Začátek sériové výroby nového Grand Cherokee nechal o měsíc odložit, jen aby se o tom ujistil. S pokrokem je zatím spokojen, kvalita je však jako střelba na pohyblivý terč. Konkurenti jako Volkswagen a Ford také nespí.
Autor: Juraj Kantorík
